témata k prvnímu setkání
Základní otázky synody a společné rozlišování
Synodální církev při hlásání evangelia "putuje společně":
- Jak toto "společné putování" prožíváme v naší místní církvi / farnosti / společenství?
- K jakým krokům nás vybízí Duch svatý, abychom v tomto putování nadále rostli?
Duchovní konverzace a rozlišování:
- Ptejte se svého srdce a sdílejte se s druhými: V tichu naslouchejte svému srdci a v rozhovoru sdílejte ovoce naslouchání s druhými.
- Naslouchejte druhýma jejich zkušenostem: Mluvte ve skupině, co vás ve sdělení druhých zasáhlo, a hledejte v tom hlubší souvislosti.
- Ptejte se po další společné cestě: Společně se
ptejte, k čemu konkrétnímu vás
Duch svatý vede a co to prakticky znamená pro vaši další společnou cestu.
1. odstín synodality: Společníci cesty
V církvi a ve společnosti jdeme jeden vedle druhého po stejné cestě.
- Kdo jsou v naší farnosti ti, kteří "putují společně"?
- Kdo jsou ti, u kterých se zdá, že zůstávají více stranou?
- Když říkáme "naše farnost", kdo do ní patří? A kdo už ne?
- Kdo se zdají být či jsou "vzdáleni", "zraněni", "neslyšeni"?
- Kdo od nás chce, abychom putovali společně? Kdo nám v tom fandí?
- Kteří lidé či které skupiny jsou u nás opomíjeny, ať už úmyslně, či prakticky?
- Jak jsme voláni k tomu, abychom se ve větší míře stávali společníky na cestě?
2. odstín synodality: Naslouchat
Naslouchání - otevřená mysl, otevřené srdce, bez předsudků
- Co usnadňuje nebo zatěžuje naše naslouchání jeden druhému?
- Jak nasloucháme těm, kteří jsou tišší, pomalejší, méně vyřeční?
- Jak je u nás nasloucháno prostým věřícím, mladým, dětem?
- Jak je omezena naše schopnost naslouchat, zvláště těm, kteří mají odlišný názor?
- Jak nasloucháme těm, kteří zakoušejí chudobu, odsunutí na okraj, sociální vyloučení?
- Jak nasloucháme společenskému a kulturnímu prostředí, ve kterých žijeme?
- Dokážeme popsat předsudky a stereotypy, které nám brání v naslouchání?
3. odstín synodality: Ujmout se slova
Mluvit odvážně a otevřeně, tedy svobodně, pravdivě a s láskou
- Jak
v naší farnosti či našem společenství uplatňujeme svobodnou
a upřímnou komunikaci bez taktizování a snahy zalíbit se? - Jak komunikujeme se širší společnosti, do které patříme?
- Co
nás uschopňuje a co nám brání, abychom v naší farnosti / společenství,
případně i v širší společnosti, mluvili odvážně, otevřeně a zodpovědně? - Kdy a jak dokážeme či nedokážeme říci to, co je pro nás důležité?
- Jak u nás funguje vztah s místními médii, úřady, neziskovkami apod.?
- Kdo mluví jménem naší farnosti / našeho společenství a jak jsou tyto osoby vybírány?
Vložte svůj text...